Před několika týdny médii proběhla zpráva o možném komerčním využití prostor pevnosti Špilberk - jedné z dominant brněnské metropole. Tato informace však nezůstala bez odezvy, neboť zaměstnanci Muzea města Brna se rozhodli protestovat proti návrhům některých radních formou petice, jenž je dostupná i v "online" formě.

Nutno podotknout, že část zástavby je komerčně využívaná již dnes a to k restauračním účelům, město však dle zaměstnanců Muzea města Brna, které na Špilberku sídlí, plánuje komerční využití prostor hradu v mnohem větší míře.


Brno, které již v současné době má pramálo historických památek, si nyní zahrává i s jednou z brněnských dominant. Koláž autora.

Komercializace historických budov samozřejmě ještě neznamená devalvaci pevnosti jako takové. Špilberk, který za poslední léta prošel mohutnou rekonstrukcí, v mnohém již původní pevnost opravdu nepřipomíná (zcela nová kaple v novogotickém stylu apod.). Na druhou stranu zde však jde o princip. Brněnská pevnost byla roku 1962 prohlášena za národní kulturní památku a tak by měla být v tomto případě jasně stanovena pravidla využívání této významné brněnské stavby.
Jihomoravská metropole se za posledních 150 let sama zbavila přehršle historických a technických památek, které v mnohém z Brna dělaly unikát. Můžeme zmínit například mohutné barokní městské opevnění, ze kterého se do dnešních dnů zachovalo pramálo. K dalším výrazným zásahům došlo v druhé polovině 20. století, kdy bylo zcela zničeno jádro Starého Brna - Mendlovo náměstí, které tímto zásahem trpí dodnes. Své si zažil i Zelný trh či Dominikánské náměstí, kde bylo strženo mnoho historických budov, které byly zaměněny za obludná díla socialistické architektury.

Hrad Špilberk samozřejmě nechce nikdo bořit a na jeho ruinách stavět nový multiplex, ale i tento, zdánlivě triviální, zásah je především zásahem do jeho kulturní a historické suverenity.

Otevřený dopis pracovníků Muzea města Brna
Muzeum města Brna - hrad Špilberk