Západně od Boskovic, poblíž svitavské "dálnice", odpradávna stojí dvě výrazné zalesněné homole, z nichž jedna díky těžební degradaci na východním svahu svým tvarem připomíná ježka. Ježek se tento téměř 500 metrů vysoký kopec sice nejmenuje, přesto mi dovolte tak pojmenovat z nostalgických důvodů alespoň novou dvoupatrovou dřevěnou rozhlednu, která vyrostla na jeho vrcholu.

Dnes bych Vám rád nabídl malé putování, které začneme na vlakové zastávce v Doubravicích nad Svitavou nedaleko Blanska. Vydáme se společně alespoň virtuálně na blízký Malý Chlum a následně obejdeme také sousední Velký Chlum, který ve skutečnosti zase není tak vysoký, jak by se nabízelo, alebrž o dvacet metrů nižší než náš "Ježek".


Trasa procházky je znázorněna zelenou barvou. Zdroj: Mapová edice Geobáze.

První kilometry se mohou na první pohled zdát poněkud všední, ale pravý opak je pravdou. Krátce poté, co zdoláme první převýšení z Klemova, otevře se před námi nádherný výhled na náhorní plošině okolo obce Obora. Na východě se vypíná monumentální torzo Boskovického hradu, na západě pak jako sopky z roviny vykukují "chlumečtí sourozenci". Jižní obzor nabízí výhled směrem na Černou Horu, polesí Babího lomu nebo do výše se zvedající Drahanský masív s CHKO Moravský Kras. Za pěkného počasí vykoukne nad obzor také vzdálený vysílač Kojál či poměrně bližší nová rozhledna Veselice. Ale i severní obzor nabízí své kouzlo. Za ideálních podmínek lze spatřit jižní hřebeny Orlických hor se Suchým vrchem (995 m.n.m.) či prý dokonce i Hrubý Jeseník.


Malý Chlum z rozcestí turistických tras. Na vrcholu je zřetelně vidět nová sympatická vyhlídka.

V obci Obora máme poslední možnost restauračního občerstvení, ačkoliv během víkendu a mimo sezónu očekávejte místo otevřených dveří spíše tabuli s nelibým textem: "Dnes otevřeno od 17:00". Poslední výhledy k východu a hurá z kopce. Držíme se stále zpevněné cesty, která ovšem není tak frekventovaná, jak by se mohlo zdát. Míjíme osadu Huť svaté Antonie a po červené turistické značce překonáváme předposlední převýšení. Na turistickém rozcestí poblíž pěkné kulatinové novostavby odbočíme vlevo a namíříme si to přímo k opuštěnému pískovcovému lomu. Průzračné jezírko zde bohužel nejen k mé nelibosti nenajdete, zato si však můžete do měkkého písku vyrýt své iniciály či využít několika zdejších ohnišť. Ideální přírodní tábořiště!

  
Pohled na pískovcovou stěnu na Malém Chlumu a dále vrcholový snímek jihovýchodního obzoru s městečkem Rájec-Jestřebí v pozadí.

Na vrcholu Malého Chlumu byl život odjakživa. Již v dávné minulosti, když byl jeho povrch ještě odlesněný, zde bývalo mimojiné také staré hradiště, na které je sice odkazováno i v současných mapách, ale jehož relikty zde dnes najdete jen velmi stěží. Dalším dokladem výborných pozorovacích podmínek je také fakt, že zde za první republiky stávala vojenská pozorovatelna. Býval tu také velký kříž, ale po nedávné výstavbě devítimetrové dřevěné rozhledny zmizel. Celé poměrně estetické a do rázu zdejší krajiny nezasahující dílo od tesařského mistra Jana Opatřila z Doubravice nad Svitavou přišlo daňové poplatníky zdejšího mikroregionu na 320.000 Kč.


A nakonec také fotografie samotné rozhledny z "mravenčí" perspektivy za výborného počasí.

Ale ještě se nevracíme!

Jen co se pokocháme krásou okolí severně od Brna, navrátíme se zpět na výchozí rozcestí, ze kterého jsme odbočili na Malý Chlum a vydáme se po další turistické značce směrem na Velký Chlum. Velký Chlum sice žádnou vyhlídku nenabízí, nicméně na jeho úpatí se nachází několik zajímavých pískovcových stěn a především trojsoší Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa Holého, které zde za první republiky vytesal sochař Stanislav Rolínek, jehož velkolepé dílo najdeme také nedaleko odtud, v Jeskyni Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu.

  
Trojsoší od Stanislava Rolínka a zajímavá skalní stěna s jeskyněmi na jižní straně sousedního Velkého Chlumu.

Postupně opouštíme turistickou stezku a po písečných cestičkách obejdeme v úpatí celý Velký Chlum. Na jeho jižní straně se nachází mnoho pískovcových stěn, borových a modřínových hájků a také postupně zarůstající vysoký pískovcový lom. Na hranici lesa najdeme cestičku, po které se vydáme zpět směrem na Doubravici, až se opět dostaneme k rozcestí za Hutí svaté Antonie a odtud pokračujeme po červené značce přes Oboru až do výchozího centra v Doubravicích nad Svitavou.

Celková trasa ideálního sobotního výletu činí 12 km a pokud by i to bylo příliš, až do Hutě svaté Antonie, na zdejší velké parkoviště, se můžete z Doubravic dostat automobilem.