Ačkoliv je dnes říčka Ponávka na území města vedena převážně v podzemí, v rámci městské stokové sítě, nebývalo tomu vždy tak.
Minulost byla k tomuto sympatickému potoku přívětivější a dokladem toho je letmý pohled do starších map, které napovídají, že v minulosti bylo na Ponávce několik, zejména hospodářských, rybníků.
Postupně tedy projdeme trasu toku od výše zmíněného Unter Teichu, dnešního psího výběhu a sportoviště baseballistů se stejnojmenným názvem "Dolní rybník", přes Karthauser Teich až po
soutok Ponávky se Svratkou, resp. po soutok Ponávky s průmyslovým náhonem spojujícím Svitavou se Svratkou. Dnešní putování zakončíme v místě "propadání" Ponávky poblíž kartuziánského kláštera v Králově Poli.
Nejprve seznámení s historickou skutečností
Soustava rybníků na Ponávce na mapě I. vojenského mapování z druhé poloviny 18. století. Zcela nahoře lze vidět Unter Teich. Další rybník lze vidět na soutoku Ponávky s Medláneckým potokem. Poblíž kartuziánského kláštera lze vidět rybníky dva, které byly později přebudovány na Karthauser Teich.
Zdroj: geolab.cz
Charakteristický trojúhelníkovitý tvar severního Unter Teich na mapě Brna z roku 1839.
Rybník měl dva přítoky, náhon z Ponávky a nestálý přítok z okolních lesů. Hráz rybníka se nacházela v jihozápadní části. Zdroj: vilemwalter.cz.
Systém náhonů a hrází se víceméně zachoval dodnes, ačkoliv ne v původní technické podobě. Na následující fotografii lze vidět náhon Unter Teich.
Původní koryto napájecí rybník dodnes existuje, ačkoliv průtok je snížen na minimum a spíše se jedná o přirozený výstup hladiny spodních vod.
Dolní rybník má i dnes funkční zrekonstruovanou hráz, která slouží především k retenčním účelům, tedy k zábránění případných jarních záplav na Ponávce.
Stejně nelibě jako Ponávka končí dnes i její nejdůležitější pravý přítok - Medlánecký potok. Prakticky polovina jeho toku je dnes vedena v podzemí. Přístupný a zcela průchozí tunel je dlouhý
přes 1500 metrů. Více o Medláneckém potoku a zejména o průsakovém jezírku si můžete přečíst
ZDE.
Karthauser Teich na mapě Králova Pole z roku 1926. Zdroj: Pepa Josef.
Pokračujeme-li dále na jih podél Ponávky, dostaneme se do míst, kde ještě ve dvacátých letech minulého století stál Karthauser Teich, hospodářský rybník blízkého kláštera. Tato oblast je dnes zcela upravena a
jen stěží lze najít jakékoliv pozůstatky nedávného jezera.
Pomalu se dostáváme do míst, kde cesta Ponávky končí a klesá na úroveň brněnských stok. Východně od kartuziánského kláštera, v křoví mezi železničním náspem a dálničním přivaděčem, se Ponávka propadá do podzemí.
Příště se podíváme na "průmyslovou" část Ponávky, umělá jezírka v dolní části Lužáneckého parku, která se nacházejí v místě původního koryta Ponávky a soutok Ponávky s průmyslovým náhonem, který vtéká v Komárově do Svratky.